Mírov ve službách Třetí říše

nahrávám mapu....



Datum - čas
21.04.2020
17:00 - 18:30

Místo konání
Klub Art Opava

Kategorie


Mírov ve službách Třetí říše

Srdečně zveme v úterý 21. 4. od 17:00 do Klubu Art na přednášku Mgr. Anny Blatecké z Univerzity Palackého v Olomouci.
Vstup volný

Dějiny vězeňství jsou pozoruhodným tématem, jež odráží vývoj trestní a sociální politiky, ale také mocenské boje a zvraty, které se v první polovině dvacátého století na území Československa odehrávaly. O to více toto tvrzení platí pro časy válečné, kdy vězeňské ústavy neplnily pouze funkci nápravnou, ale v souvislosti s politickými odpůrci režimu zejména funkci internační a likvidační. Nejinak tomu bylo i v případě trestnice na hradě Mírov, která se stala krátce po uzavření Mnichovské dohody součástí nacistické mašinerie. V následujících letech plnila řadu funkcí. Jednalo se o druhou největší věznici na území původního Československa a její plnohodnotné využití tak bylo pro říšské ministerstvo spravedlnosti zcela zásadní. Trestnice sloužila jak pro internaci kriminálních a hospodářských vězňů, tak i jako vyšetřovací vazba pro nejbližší venkovské služebny gestapa byla též jakousi přestupní stanicí pro vězně čekající na transport do koncentračního tábora v Osvětimi. Od roku 1943 byl na Mírově zřízen vězeňský ústav pro tuberkulózou trpící slovanské vězně. Z hradu se tak stalo shromaždiště nemocných politických vězňů, mezi nimiž byla též řada vězňů ze Slezska. Mírovskou trestnicí prošlo během období okupace okolo 4 500 vězňů a takřka 700 se jich z věznice už nikdy nevrátilo. Snad i díky této tragické skutečnosti by neměla být tato temná etapa mírovských dějin zapomenuta. Jakým způsobem probíhal zábor ústavu v říjnu roku 1938? Jaká byla opravdová úloha mírovské trestnice v soukolí nacistické trestní politiky? Jak vypadal každodenní život za jejími zdmi? To vše bude představeno v rámci příspěvku.

(text pořadatele)
Přidejte se k akci na Facebooku.

iCal